UPOZORNĚNÍ! Beseda pro nemoc zrušena!
Dcera herce a dramatika Pavla Landovského představí pokračování své vzpomínkové autobiografické knihy Nikdy není pozdě na šťastné dětství. Společenské dění v Praze v letech 1976 až 1979 očima adolescentní dívky, boj o středoškolská studia poté, co její otec podepsal Chartu 77, snaha pochopit, co se kolem ní děje, a ještě při tom stíhat psychickou námahu dospívání. Kniha Když máma spala bude na místě k zakoupení a podepsání autorkou. Moderuje Z. Bárta.
Pořadatelem je iniciativa Litoměřice aktivně.
KDYŽ MÁMA SPALA (GARAMOND 2025)
je pokračování vzpomínkového románu NIKDY NENÍ POZDĚ NA ŠŤASTNÉ DĚTSTVÍ, rodačky z Prahy, Beatrice Landovské. V první knize vzpomíná na dětství ve Vokovicích se svými nekonformními rodiči, hercem Pavlem Landovským a Helenou Albertovou a s laskavými prarodiči, kteří jí společnými silami zprostředkovali možnost prožít šťastné dětství. Albertovi, babička a dědeček z matčiny strany jí vychovávali v poklidné pražské čtvrti nedaleko Šárky, a Landovští, rodiče otce, za nimiž jezdily spolu se sestrou Andreou vlakem do Pardubic.
V druhé knize KDYŽ MÁMA SPALA se dívá očima adolescentní dívky na společenské dění v Praze v letech 1976 až 1979, vzpomíná na cestu ke středoškolským studiím hned potom, co její otec podepsal Chartu 77 a následně byl nucen vycestovat ze země. Snaha stihnout pochopit události a při tom procházet psychickou námahou dospívání naplňuje druhou knihu příběhy, které připravil osud těm, jež režim sice nepodporoval, ale vlastně je ve výsledku popíchl, aby se učili hledat si svou vlastní cestu.
Trilogii by měl uzavřít román vzpomínek na roky 1980 až 1986, který se jmenuje VE STÍNU KVETOUCÍCH MLADÍKŮ.
Beatrice Landovská narozena 1962 v Praze, kde žije celý život. Pobývala deset let na Litoměřicku, poblíž Úštěka.
Živí se astrologickým poradenstvím a stavěním rodinných konstelací.
Mimo svých vzpomínkových románů napsala dvě divadelní hry (Věra, 1997 Boží mlýny a Koťátka, 2015) a vyšly jí dvě básnické sbírky: Geniální vystoupení (1984, 2013, Aula) a A stejně tančím v rytmu bosém (2017, Aula).
Má dvě dospělé dcery a dvě vnučky.




1. foto 1979 na Malostranském náměstí
2. foto autoportrét 1981
3. foto 2024 v Knihovně Václava Havla
4. foto gymnázium Radotín (BL, Jáchym Topol, Hanka Skoumalová, češtinářka V. M., Táňa Novotná, třídní V. J. a Milena Grušová)
banner na hlavní stránce: foto s rodiči a sestrou 1984

