Zábavné paměti diplomata Milana Jakobce, který se v nich zpovídá zejména ze svých četných profesních selhání – například když se mu v Kostarice nepovedlo zachránit vymírající indiány, na Bahamách nepolapil a nepředal spravedlnosti Viktora Koženého a nesplnil ani zadání českého ministerstva zahraničí proměnit kubánskou diktaturu ve stát respektující lidská práva.
Srovnání dvou středoamerických zemí, z nichž Kostarika je ve škole demokracie primusem, zatímco Kuba beznadějným propadlíkem, činí lehce a svižně, na základě osobních prožitků. Autor na Kubě ochrnul a málem zemřel, byl svědkem propouštění vězňů kubánského Černého jara a vzpomíná na svá setkání se slavnými kubánskými disidenty. Kniha je věnována statečné mluvčí protestního hnutí Dam v bílém Lauře Pollánové, která za podezřelých okolností zemřela krátce po autorově odjezdu.