Pro značnou část sudetských Němců začal rok 1938 teprve anšlusem Rakouska k Německé říši. Politický vývoj přinášel jednu dramatickou událost za druhou, až přišly prázdniny. Mnoho mladých lidí, mezi nimi i turnerky, dcera litoměřického advokáta JUDr. Hans Hackla Judita či dcera ústeckého novináře Karla Eckelta, Gerda Eckelt, využívá volna k tomu, aby navštívilo Třetí říši, Vrcholnou akcí, na které se sudetoněmecká mládež mohla prezentovat a také si to náležitě užila, byla účast na Německé turnerské a sportovní slavnosti v Breslau (dnes Wroclaw) konané ve dnech 27. - 31. července 1938, jíž se i obě zmíněné turnerky zúčastnily.
Říšskoněmecký a henleinovský tisk vycházející v ČSR sportovní akci označovaly obvykle jako „německou olympiádu“. Tato akce byla připravována obzvlášť pečlivě i po technické stránce. Ve většině dobových líčení nalezneme nadšený popis pobytu, nejsugestivnější je líčení ústecké rodačky Gerdy Eckelt, nechybí ale ani poznámky Hanse Hackla o účasti své dcery. V září se situace v pohraničí již jen vyostřovala a nakonec bylo pohraničí připojeno k Říši. Pro většinu sudetských Němců přes různá překvapení následoval „krásný podzim“, ale brzy bylo všechno jinak.
Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.,
se narodila 21. 7. 1956 ve Varnsdorfu a po maturitě v roce 1975 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy kombinaci dějepis–čeština (1975–1980), kde roku 1980 završila studium diplomovou prací „Městská hnutí a jejich požadavky ve středním Německu a v českých zemích v době reformace a selské války“ a získala titul PhDr.; v roce 1991 obhájila kandidátskou práci „Státní moc v Sasku na přelomu 16. a v průběhu 17. století“ a roku 2005 byla jmenována docentkou pro moderní dějiny na FSV UK, s habilitační prací „Konfesní myšlení českých Němců v 19. a na začátku 20. století“, Úvaly u Prahy 2005.
Profesní dráhu začínala jako odborná archivářka v Okresním archivu v Děčíně (1980–1987), po ní následovala mateřská dovolená (1987–1990, syn Vojtěch) a od roku 1990 působila na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem jako odborná asistentka na katedře historie a vědecká tajemnice Ústavu slovansko‑germánských studií, který se po založení UJEP v roce 1992 stal ústavem rektorátním; od roku 2006 je ředitelkou téhož ústavu, jenž je od roku 2008 součástí Filozofické fakulty UJEP, a od roku 2009 zde působí na plný úvazek se zajištěním a garancí výuky na katedře historie.
Odborně se zaměřuje na moderní dějiny 19. a první poloviny 20. století, zejména na dějiny Němců v českých zemích, česko‑německé vztahy a církevní dějiny; spolupracovala na řadě grantů a projektů. Podílela se na založení instituce Collegium Bohemicum v roce 2007, od roku 2017 je předsedkyní správní rady. Absolvovala řadu kratších i delších vědeckých a odborných pobytů na univerzitách a akademických pracovištích v Německu a Rakousku. Za dlouholeté pozitivní aktivity v oblasti česko‑německých vztahů byla v letošním roce vyznamenána Křížem za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německa.