1. Počátky knihovny
2. Knihovna za první republiky
3. Knihovna po druhé světové válce
4. 60. léta
5. 80. léta
6. 90. léta
7. 2000–2010
8. 2011– současnost

Knihovnu Karla Hynka Máchy Litoměřice najdete na Mírovém náměstí, č.p. 26, v krásné secesní budově. Než se zde natrvalo usídlila, prošla dlouhým vývojem, který ne vždy přinášel jenom to pozitivní. Ale nakonec se z malé knihovny, disponující několika tisíci svazky, stala knihovna regionu s řádově sto tisíci svazky a zařadila se mezi moderní, zcela automatizovaná pracoviště.

1. Počátky knihovny

zárodky knihovny

Zárodky Knihovny Karla Hynka Máchy Litoměřice lze najít již v šedesátých letech 19. století, kdy v důsledku uvolnění politického života po pádu bachovského absolutismu (po r. 1859) vznikl čtenářský spolek.

Znovu nabytá občanská práva a uvolněnější atmosféra dala vzniknout čtenářskému spolku, kterému za proces vývoje knihovny vděčíme. Odtud si také litoměřická "brána do světa vzdělanosti" s nějvětší pravděbodobností nese svůj název – tedy pojmenování po jednom z nejslavnějších českých básníků vůbec, po Karlu Hynku Máchovi.

biskupská knihovna

Biskupská knihovna v Litoměřicích sehrála významnou roli v kultuře a vzdělávání. Spolu se založením litoměřické kapituly knížetem Spytihněvem II. r. 1057 vznikala též postupně knihovna. Během následujícíh čtyř století bohatla jak z koupě svazků, tak z pozůstalostí kanovníků. V polovině 18. století obdržela instituce velký přírůstek od Bedřicha Ignáce Reintsche, který zemřel a svůj poklad jí odkázal. Právě z této doby je rovněž první doložená katalogizace knihovny. O sto let později, konkrétně roku 1850 získala svůj největší příbytek, a to fond knihovny soboteckého děkana a národního buditele Franiška Vetešníka (jednalo se přibližně o 1600 svazků).

Místo knihovny je nám známo až od r. 1888, kdy byla přesunuta do nově postavené budovy probošství na Dómském náměstí a nezbytným se stalo provedení druhé katalogizace. Zde se nacházela až do okupace, ovšem během druhé světové války o jejím osudu nevíme nic. Informace k nám začaly proudit až roku 1948, kdy se do Litoměřic přesouvala teologická fakulta a knihovnu bylo nutno vyklidit. Byl pro ni vyhrazen prostor v přízemí biskupské rezidence, ležící rovněž na Dómském náměstí vedle Kostela sv. Štěpána. (zdroj: Komparativní seminární práce Anny Chyňavové).

2. Knihovna za první republiky

Česká knihovna při české menšinové škole

Dvě drobné knihy světového a českého klasika – Oscara Wilda a Karla Čapka - nám dokladují litoměřickou veřejnou českou knihovnu při české menšinové škole na Dlouhé ulici. Její pozice byla vzhledem k situaci v pohraničním městě typická. Připomeňme, že vznik Československé republiky byl na tomto území prosazen až v prosincových dnech roku 1918. Uvnitř dochovaných knih a u jedné i na obálce je nalepen štítek, jakési „ex libris“. Grafické zpracování štítků tematizuje Litoměřice jejich architektonickými dominantami. 
Štítky jsou tištěné a my si představujeme, že snad prošly rukama litoměřického tiskaře Karla Pickerta, Němce demokratického smýšlení, nakladatele novin „Leitmeritzer Zeitung“, jejichž duch byl v současném měřítku demokratický a vzhledem k pozdějším vyhroceným dějinným událostem si tohoto ducha udržel velmi dlouho. (Pro srovnání existující české noviny „Litoměřické listy“, byly již od počátku (1923) byly silně pravicové a vedle obrany národnostní projevovaly sympatie s fašismem a antisemitismem.)

Městská německá knihovna

V Litoměřicích měla významné postavení městská knihovna – nedivme se, že byla vzhledem k většinovému složení obyvatel města německá a jejím ředitelem byl od roku 1920 archivář a demokrat Ernst Horner.
V době, kdy Ernst Horner působil v litoměřické knihovně, měla své prostory v domě na náměstí zvaném Kalich, neboli v domě „pod bání“.  Ernst Horner (1885-1961) byl vzděláním archivář z Vídně a zaujímal významné místo v osvětovém životě Rakouska, byl to člověk demokratického smýšlení. Žádal o československé občanství a účastnil se antifašistického odboje. Za války byl vězněn v koncentračním táboře a po propuštění odešel do jihoněmeckého Augsburgu.

1930

V roce 1930 našla knihovna prostory i s čítárnou v nově opravené staré radnici. Veřejná knihovna už od dob první republiky zůstává na Mírovém náměstí. Ještě v roce 1946 sídlí knihovna ve 2. patře staré radnice, v prostorách bývalé německé knihovny. Její status se však oficiálně od tohoto roku mění v knihovnu českou. Její základní fond tvoří především zkonfiskované knihy. 

3. Knihovna po druhé světové válce

1946

Od roku 1945 byly knihy z německých bytů sváženy do městské knihovny, která byla otevřena v listopadu 1945 v budově staré radnice. K faktickému založení české městské knihovny došlo v roce 1946 a umístěna byla ve 2. patře staré radnice, v prostorách bývalé německé knihovny. Základní fond knihovny byl vytvořen ze zkonfiskovaných knih. Svazky, se kterými podnikání začalo, tvořily téměř výhradně zkonfiskované knihy. Jelikož byl jejich počet dosti prostý, v budově této instituce stačilo pro provoz knihovny pouze druhé podlaží.

1949

Majetek knihovny stále rostl a v roce 1949 se knihovna přestěhovala ze staré radnice do domu č. p. 26 na Mírovém náměstí, kde sídlí dosud.

4. 60. léta

1957

V roce 1957 se knihovna stává metodickým centrem a spolupracuje s obecními knihovnami v okrese. Knihy se odsud rozvážely jako výměnné soubory celkem do 76 vesnic, spadajících pod kraj. Těm bylo umožněno ponechat si písemnosti po dobu tří měsíců.

5. 80. léta

rekonstrukce budovy

Důležitým mezníkem ve vývoji byla rozsáhlá rekonstrukce budovy, včetně vybavení interiérů od roku 1981. 10. května 1983 byla knihovna znovu otevřena.

bibliobus

V květnu 1982 se do vesnic Litoměřického okresu rozjel "bibliobus". Zajišťoval knihovnické služby ve vzdálenějších místech okresu. Tato služba byla zrušena v roce 1997. Okresní správa silnic Teplice věnovala knihovně starý, vyřazený autobus Škoda 706 RTO, který si přišli prohlédnout členové Okresního národního výboru a rozhodli, že vzhledem k technickému stavu vozidla je nutná jeho oprava. Na dva měsíce byl tedy autobus poslán do Čáslavi a mezitím se připravoval knižní fond pro pojízdnou knihovnu, vybrán ze starých knih zrušených vesnických knihoven. Po technické rekonstrukci byla nutná výbava interiéru, která trvala další měsíc, byl tedy čas na vymyšlení objízdných tras pro 64 určených obcí. Tuto úlohu měl na starost Stanislav Kosprd, který do knihovny čerstvě nastoupil a bibliobus mu byl svěřen.

Pojízdná knihovna, pojmenována jako "Barča", se na svou cestu poprvé vydala v lednu roku 1982. V republice do té doby pouze v Chomutově a v Praze, jednalo se tedy o raritu a ze začátku o půjčování knih tímto způsobem nebyl velký zájem. Postupem času se však stal tak oblíbeným, že r. 1986 odbor kultury v Litoměřicích rozhodl o vydání financí na nový autobus - KAROSA C 734.

Bibliobus vzbudil zájem i u České televize, která poprosila o spolupráci při natáčení hudebního pořadu "Láska na inzerát" se zpěvačkou Petrou Janů a Karlem Heřmánkem. Jelikož prostředí místního kamenolomu, kam jezdí jen těžké nákladní vozy, nebylo ani zdaleka pro autobus příznivé, došlo k poškození spodní karoserie vozidla a byla nutná oprava. O několik měsíců později Česká televize natáčela bibliobus pro tehdejší "aktuality", kdy už žádný problém nenastal.

V roce 1997 bylo rozhodnuto, že z důvodu nedostatku fnancí bude provoz pojízdné knihovny po 16-letech ukončen.

pobočka v Pokraticích

V roce 1983, začala fungovat pobočka okresní knihovny v Pokraticích, v areálu Družba. Po sametové revoluci bylo nutné objekt opustit a najít jiné místo, kam knihovnu uchýlit. K tomuto účelu posloužila bývalá základní umělecká škola, ležící jeden kilometr od původního stanoviště. K možnosti provozu bylo nutné provést rekonstrukci. Po dvou letech se však ozval bývalý majitel budovy a pobočka se musela opět stěhovat, tentokrát o pouhých 500 metrů vedle, ke Kapličce. Zázemí ale nebylo vyhovující, stěhování proběhlo tentokrát do bývalé mateřské školy v Ladově ulici. Pobočka byla přístupná již 1. září roku 1999. Svou činnost zde ukončila 25. května 2009, neboť se plánovalo další stěhování. Roku 2009 byla znovu otevřena v Havlíčkově ulici č.p. 29.

Neustálý přesun, spojený s mnohými rekonstrukcemi, nebyl lehkým úkolem. Tato práce byla přidělena panu Kosprdovi, který se po zrušení funkce řidiče bilbiobusu r. 1997 stal správcem pobočky.

centralizace systému

1. března 1986 byl završen proces postupné integrace knihovnických agend knihoven okresu a byl vytvořen celookresní centralizovaný systém. 72 regionálních a 7 městských knihoven: Úštěk, Budyně nad Ohří, Terezín, Roudnice nad Labem, Štětí, Libochovice a Lovosice.

1986, založení hudebního oddělení

V tomtéž roce začalo v rámci okresní knihovny pracovat nové oddělení - hudební.

1989, zrušení skladů v Encovanech

 Po sametové revoluci r. 1989 se začaly likvidovat Leninovy spisy a další totalitní písemnoti, které byly přechovávány především ve zdevastovaném zámku v obci Encovany. Od odvozu těchto děl do sběru a vyklizení prostor již zámek knihovna nikdy nevyužila. Jelikož se začalo vydávat velké množství nových knih, knihovna své starší zásoby za symbolické částky (2-30 Kč) nabízela různým obecním knihovnám, domovům důchodců, sociálním ústavům i veřejnosti. Po půl roce jich byla většina vyprodána.

6. 90. léta

Regionální informační středisko

V roce 1992 získala knihovna grant ve výši 400 000 Kč na vybudování Regionálního informačního střediska. Nakoupily se další pracovní stanice pro retrospektivní plnění fondu.

AKS LANius

1. března 1995 byl zahájen provoz plně automatizované okresní knihovny. V tomto roce byl na základě smlouvy s firmou Kessoft Tábor zřízen při Okresní knihovně Karla Hynka Máchy servisní bod pro automatizovaný knihovní systém AKS LANius v regionu okresu Litoměřice a pro další zájemce z řad knihoven na území vybraných okresů bývalého severočeského kraje.

rekonstrukce naučného oddělení

V roce 1996 proběhla rekonstrukce naučného oddělení jehož součástí je Regionální informační středisko. Rozšířením prostor určených uživatelům vznikly podmínky pro klidnou a rychlou možnost obsluhy zájemců především o turistické a občanské informace. Regionální informační středisko se stává konzultačním a poradenským centrem pro vznikající městská informační střediska.

1997, Internet v knihovně

V roce 1997 získala Okresní knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích komutovanou linku pro připojení do sítě Internet, od listopadu 1998 vlastní linku pevnou.

nová koncepce hudebního oddělení

V roce 1998 se v nově koncipovaném - plně automatizovaném - hudebním oddělení zkvalitnil především poslech hudebních dokumentů. V rámci činnosti oddělení byla instalována veřejná stanice Internetu a provozování multimediální knihovny na CD-ROMech pro dospělé uživatele.
Hudební oddělení i nadále poskytovalo služby zvukové knihovny pro nevidomé (jako pobočka krajské zvukové knihovny v Ústí nad Labem). V rámci propagace a prezentace hudebního života regionu spolupracovalo s dalšími institucemi včetně prodeje vstupenek na jednotlivé akce.

stěhování pobočky v Litoměřicích

V roce 1999 byla dokončena automatizace knihovnických služeb na pobočce Pokratice, včetně přestěhování do nových, vhodnějších prostor - Ladova 3, Litoměřice.

první počítač

V roce 1990 začala knihovna postupně přecházet k práci s výpočetní technikou. Zakoupila svůj první počítač a o rok později aplikovala systém ISIS/MAKS. Systém se v knihovně neosvědčil a knihovna si pro svou práci vybrala jiný software - automatizovaný knihovnický systém Lanius firmy ArowSys Tábor. Komutovanou linku pro připojení na Internet však získala až v roce 1997, o rok později v listopadu též vlastní pevnou linku.

7. 2000–2010

rozvoj čtenářství dyslektických děti

V roce 2000 na základě dotace získané od Ministerstva kultury ČR (projekty Rozvoj čtenářství dyslektických dětí I., II.) zahájilo dětské oddělení svou činnost v oblasti práce s dyslektickými dětmi. V rámci této aktivity byl vytvořen fond krásné literatury pro dětské čtenáře a rozšířen fond naučné literatury určený rodičům a pedagogům.
V této době byla navázána a v průběhu roku upevňována spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Litoměřicích.

rozšíření fondu beletrie

V roce 2001–2002 se uskutečnila ve dvou etapách rekonstrukce oddělení beletrie. Rozšířením výpůjčních prostor pro čtenáře vzniklo příjemné prostředí s velkou nabídkou knih ve volném výběru, zvýšená pozornost byla věnována nabídce specifických žánrů např.: poezie, drama, cizojazyčná literatura, vědecko-fantastická literatura.

letní povodně v roce 2002

Okres Litoměřice patřil mezi postižená území letními povodněmi roku 2002. Nejvíce zasaženy byly Městská knihovna Terezín, Městská knihovna ve Štětí, Místní knihovny ve Velkých Žernosekách, Křešicích a Nových Kopistech. Rozsah škod se pohyboval od úplného zničení vnitřního vybavení a knihovního fondu až po různé stupně poškození.
Přestože všechny postižené knihovny přerušily dlouhodobě svou pravidelnou činnost, za pomoci podpory obecních úřadů, dotací od Ministerstva kultury a sponzorských darů se podařilo činnost těchto postižených knihoven urychleně obnovit.

změna zřizovatele

Roku 2003 se po změně zřizovatele stala knihovna příspěvkovou organizací města Litoměřice s názvem "Příspěvková organizace Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích".

2009

Celková rekonstrukce dětského oddělení a jeho rozšíření.

pověření výkonem regionálních funkcí

2003 – Knihovna Karla Hynka Máchy se stala knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí směrem k veřejným knihovnám regionu Litoměřice.

AKS CLAVIUS

V březnu 2004 se uskutečnil přechod na nový AKS CLAVIUS (integrovaný knihovní systém pro Windows) z původního AKS LANius. Nový systém zaručil mimo jiné vyšší stupeň zabezpečení interních databází.

2006

Drobné rekonstrukce hudebního oddělení. Také naučné oddělení prošlo v těchto letech několika drobnými úpravami v 08/2003, 12/2004, 03/2006. Jednalo se o vybavení čítárny sedacím nábytkem, počítačovými stolky a obslužným pultem.

8. 2011– současnost

2015–2017

2015 Celková rekonstrukce naučného oddělení. Změna prostorové dispozice podporuje historický ráz budovy.

2016 Rekonstrukce společenského prostoru knihovny, takzvané Galerie. Nové vybavení sálu vyhovující standardům projekce.

2016 Knihovna získala za své komunitní aktivity ocenění v celostátní soutěži Knihovna roku.

2017 Rekonstrukce oddělení beletrie.

2018

Knihovna přešla v květnu 2018 na otevřený výpůjční systém KOHA.